A kdo, že vlastně jsem?

….Nuže ….

Jsem žena mnoha tváří. Vždy se pro něco nadchnu, zapálím a pak mě to nechce pustit. Ostatně to souvisí i s mojí tvrdohlavostí. 

Když se totiž pro něco nadchnu, jdu do toho na plno a moc se neohlížím nalevo, napravo. Díky tomu jsem zakusila radosti i starosti života z různých úhlů pohledů.

Jenom… kde začít?

1. Lezu po stěnách – výšek se rozhodně nebojím. Lezení je zajímavý způsob, kde překonáváte nejen samotnou stěnu, ale i svůj strach, svoje myšlenky. Učíte se věřit tomu druhému, kdo vás jistí na zemi, učíte se, že život tak není jenom o vás a že ne vždy se musíte spoléhat jen a jen na sebe. Což dokáže být občas výzva. 
Miluju výzvy, takže s každým lezením, kdy se posunu ať už fyzicky, že jsem vylezle těžší stěnu, nebo mentálně, že jsem překonala další bod strachu je pro mě úspěch. 

2. Jsem knihomol – kdo mě neviděl s knížkou, tak mě nikdy neviděl na vlastní oči. Čtu a čtu pořád, průkazka do knihovny se mi už snad tisíckrát zaplatila. Vzhledem k mým širokým zájmům čtu všechno možné. Seberozvoj, ženství, pilotování, psaní, cizí jazyky, ale i beletrii atd. Není to tak, že bych se držela jednoho tématu, jednoho autora. I když musím se přiznat, že Kinga mám doma ❤️.
Knihy prostě miluju.

3. Jsem pilotka – můj splněný sen. Už jako malá jsem nadšena lezla do letadla, když jsme měli dovolenou s rodiči. Vlastně nejvíc jsem si z celé dovolené užila právě cestu letadlem 😀 Když jsem si vybírala kam na školu, tak jsem chvilku uvažovala o kariéře pilotky. Tenkrát na ČVUT byl otevřen obor profesionální pilot. Ale přemohl mě strach, že to nedám, že tu školu nezvládnu, nevěřila jsem si. Jak léta plynula myšlenka na pilota mě nikdy neopustila. Takže bylo jen otázkou času, kdy si svůj sen začnu plnit. Začala jsem u malého letadla – ultralightu – a nyní brádím letecký prostor nad Českou republikou.

4. Žiju zero waste, tedy bez odpadově. Což je vlastně trochu paradox od předchozího lítání. Ale bezobalové nakupování prostě miluju! ❤️ Ale jak jsem k tomu vůbec došla? V novinách jsem četla o jakési ženě – Bea Johnson – která údaje se svou 5ti člennou rodinnou (2 děti a pes) vytvoří pouze jednu zavařovačku odpadu ročně. Tak tomu jsem absolutně nevěřila! A protože mám ráda výzvy, tak jsem si řekla, že si zkusím na vlastní kůži, co to obnáší. Sama jsem se pak dostala na 1,5 kg odpadu měsíčně. Pro zajímavost dle údajů ČSÚ průměrný Čech z průměrné české rodiny vytvoří 27 kg odpadu měsíčně.

Zde jsem rozhodně nevyčerpala vše a dost pravděpodobně by moje memoáry a životopis vydali na celou knihu! Tak třeba někdy napíšu pokračování. 

Proto svůj projekt nazývám Síla inspirace. Nikdy nevíte, jaká činnost, akce, skutek toho druhého vás může inspirovat k nějakému vašemu činu, který vám změní život. Síla inspirace propojuje témata a jednotlivé kapitoly mého života, které mě formovali do osobnosti, kterou jsem dnes.

Chci propojit jednotlivé aspekty života, protože každým krokem, který v životě uděláme nebo neuděláme se někam posouváme a tvoříme tak svoji budoucnost. Projekt Síla inspirace tak vznikl, aby ukázal, že když mohu já, můžou všichni. Protože nejsem ničím jiná, výjimečná, nebylo mi nic navíc přidáno do vínku (jak se říká), jsem jen obyčejná holka, která se rozhodla žít TADY & TEĎ.